Dnešní zápis musím udělat já, protože Jitka vedle mě sténá bolestí břicha a pročítá si informace u všech léků, které na „hnačku“ zabalila na cestu. Už od příletu nebyla dobrá, prakticky nejedla, ale přičítali jsme to důsledkům letu a časového posunu. Dneska si ale dala pořádnou snídani a v poledne limonádu z plechovky a tím to rozpoutala. Chudák je úplně odrovnaná. Zítra v poledne se máme zase přesouvat, tak doufám, že se jí to zlepší.
Jinak den nám začal pěkně – snídaně byla dobrá, i když já jsem měl lehkou kocovinu po včerejších rumech a mojitu.
Ale pak jsme se šli projít do města a bylo to fajn. Spousta lidí, otevřené krámky, hudba na ulicích. Super. Mířili jsme k nádraží Viazul, abychom si rezervovali lístky na zítra do Trinidadu. Po cestě jsme prochazeli ulicemi od rušného centra, až po místa s autentičtější atmosférou. Auta zmizela a objevily se koňské povozy, které jako taxíky převážely místní všude možně. Potulní psi hledali něco k snědku, místní posedávali na chodnících poslouchali salsu z repráků, povídali si, všude byla dobrá nálada.
Než jsme si všimli, že jsme u nádraží, chytil se nás mladík a hned slušnou angličtinou, jestli náhodou nepotřebujeme jet do Trinidadu, Havany, kamkoliv… Nabízel odvoz taxíkem s dalšími turisty, jen za mírně vyšší cenu, než autobus. Vlastně to samé, co nás včera zachránilo při odjezdu z Havany. Mají to zmáknutý. Turistu moc dobře poznají a ukecaný jsou hodně. Nechtěli jsme mu hned kývnout a tak jsme mrkli na ceny autobusu a když jsme zjistili, že autobus stojí 6CUC a on nás vezme za 7CUC, tak jsme mu kývli. Tak nějak jsem ztratil po včerejšku důvěru k Viazul. Navíc nás vyzvedne před barákem a vezme až na nové ubytování. Tak uvidíme.
Ještě u nádražní haly si nás všiml projíždějící prázdný koňský povoz a hned jestli nechceme někam vzít. Mrkli jsme s Jitkou na sebe a šli jsme do toho. Ukecal jsem cenu na dva CUC a jeli jsme na jih města do Punta Gorda.
Je tam krásná promenáda po pobřeží a úplně nová atmosféra Kuby. V jednom baru jsme si dali limču (tu co Jitku dodělala) a přes wifi rezervovali na AirBnB ubytováni v Trinidadu. Myslím, že to je úplně nová dimenze cestování po Kubě – hodně ubytování je na AirBnB, které je vládou tolerované. A zároveň se dá z 1CUC/hod připojit k veřejnému internetu na několika místech po městě. Snadno se ta místa poznají – sedí tam mladí i staří a většinou skypují s mobilem a sluchátky. A kupodivu to celé funguje….
Prošli jsme si nádherné pobřeží, prohlídli si úžasný palác z počátku 20 století, který je jak z indické pohádky a zase se nechali ukecat k odvozu zpět do centra. Tentokrát od cyklo-taxíka. Chudák se s námi v tom vedru pěkně nadřel.. 🙂
To už ale Jitku začalo brát to břicho a tak jsme mazali na pokoj. Od té doby tu chudák leží až do večera. Já jsem si dal ještě odpolední procházku po městě. Došel jsem kolem stánků až na nábřeží, kde rybáři lovili házením sítí. Navíc tam byla spousta místních a tak jsem si parádně zafotil.
Cestou zpátky na pokoj jsem si koupil místní variantu pizzy. Je sice jen za pár drobných (asi tak 12kč), ale taky podle toho chutná…. Vůbec nechápu, proč to všichni jedí. Zatím jsem tu měl nechutný hamburger a stejně špatnou pizzu. Přitom místní to do sebe ládujou ve velkým. Asi proto tady tolik frčí sladkosti. Různé limonády, pečivo a zmrzlina – jsou také všude. Asi si tím spravují chuť po té pizze (a místní holky z toho mají velký zadky…).